Osobnosti

 

K významným koválovským rodákům patří za svou odvážnou veřejnou činnost vedle gen. Josefa Kroutila také jeho bratr a dva bratranci, kteří se narodili v sousedních Prasklicích.

JUDr. František Kroutil *1882 v Koválovicích   + 1943 v Koválovicích.

Mladší bratr výše zmíněného generála Josefa Kroutila. Vystudoval práva a pak vykonával notářskou činnost. Začínal praktikovat v Kojetíně a po válce působil hlavně v Blansku.

 

Když začala I. světové válka, tak na vojnu „rukovali“ nejen muži, ale i koně.

Koně byli vykupováni za nařízenou nízkou cenu, kterou nechtěli hanáčtí hospodáři přijmout.

Jejich nesouhlasný postoj hájil právě JUDr. František Kroutil.

Dostal se se při těchto jednáních do rozporu s vykupujícím rakouským úředníkem a následně byl vydán rozkaz k jeho zatčení. Při dalším jednání byl spor urovnán a tak k zatčení JUDr. Kroutila nakonec nedošlo, spor byl urovnán pracovníkem okresního hejtmanství v Přerově

 

 

Obdobně jako jeho bratr Josef, musel František Kroutil nastoupit do bojů I. světové války.

Nastoupil jako poručík rakousko-uherské armády, avšak hned uprostřed srpna 1914 byl v Krasniku zajat a 1916 se přihlásil do legií.

Zúčastnil se bojů o Penzu, byl u dobytí Buzuluku a v dalších bojích.

V dubnu 1918 byl v rámci čsl. Legií zařazen k 1. divizi - divizní soud.

 

          

       

 

Po ukončení I. světové války se věnoval notářské činnosti na více místech, nejdéle pak v Blansku.

 

Roku 1934 starostenský sbor okresu Kojetín a Městská rada v Kojetíně podali návrh, aby notářem

v Kojetíně byl jmenován JUDr. František Kroutil, který v té době pracoval jako notář v Blansku.

Avšak k jeho přechodu do Kojetína nedošlo. Zemřel v rodném domě v Koválovicích č. 13.

      

 

Dva synové koválovského rodáka Antonína Kroutila, mlynáře v Prasklicích :

 

Antonín Kroutil*1859 v Koválovicích, + 1895 v Praslicích.

Byl zakládajícím členem a prvním předsedou Sboru dobrovolných hasičů v Prasklicích .

Jeho dva synové Rudolf a Ladislav, měli velice podobné osudy jako jejich výše zmíněni bratranci

z Koválovic. Avšak jejich mládí bylo existenčně obtížnější, neboť jejich otec Antonín zemřel ve svých 36 letech na tuberkulózu.

Vdova, dcera tištínského starosty Vozihnoje, se roku 1898 s oběma malými syny odstěhovala do Kroměříže.

Přes údajně nuzné poměry rodiny dokázala oba syny zabezpečit a ti mohli vystudovat gymnasium a pak práva na pražské univerzitě.

 

 

Divizní generál JUDr. Rudolf Kroutil * 1884 v Prasklicích, + 1964 v Olomouci.

Po maturitě na kroměřížském gymnáziu vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Vrátil se do Kroměříže, kde začal pracovat jako advokátní koncipient .

Patřil ke sportovním nadšencům se zaměřením na fotbal a společně s bratrem Ladislavem měl zásadní podíl na rozvoji a úspěších kroměřížských klubů SK Haná a později Hanácká Slávia.

Po vypuknutí I. světové války narukoval do Přemyšle jako velitel dělostřelecké baterie místní pevnosti. V březnu 1915 upadl do ruského zajetí, kde roku 1916 vstoupil do legií a v roce 1917 absolvoval vojenský kurz v Borispolu.

V legiích pak pokračoval ve velitelských funkcích u dělostřelců a stal se dělostřeleckým inspektorem čs. vojska. V dubnu 1920 byl povýšen na podplukovníka dělostřelectva.

Po návratu do vlasti zůstal v armádě a velel dělostřelecké brigádě v Olomouci a později v Komárně.

Roku 1923 jmenován generálem a byl přednostou dělostřeleckého odboru Min. národní obrany.

V únoru roku 1929 odchází vynuceně do výslužby.

Tehdejší ministerstvo obrany uvádí, že Rudolf Kroutil odešel ze zdravotních důvodů.

Avšak dle polemických článků v tehdejších novinách bylo generálu Kroutilovi ministerstvem doporučeno po jeho návratu ze služební cesty do Jugoslávie, aby se rozloučil s podřízenými a nastoupil zdravotní dovolenou.

Důvodem byla skutečnost, že Kroutil v Jugoslávii jednal o dodávkách našeho zbrojního průmyslu. Mělo dojít k neujasněnému Kroutilovu prohřešku. Spekulovalo se že že šlo o konkurenční boj českých zbrojovek a Kroutil snad hájil zájmy brněnské zbrojovky.

Jiné zdroje tvrdily, že šlo o spor dvou generálů a že Kroutil byl odstraněn jako Gajda. Přestože byl zdráv a neobyčejně schopný, byl přinucen ve svých 44 letech jíti do penze.

 

Po odchodu z armády Rudolf Kroutil se věnoval advokátní praxi.

 

V letech 1930-34 působil v Praze, po rozvodu s manželkou odešel roku 1934 do Kroměříže, kde žil se svou maminkou a dvěma dcerami.

Dál podporoval kroměřížský fotbal a byl jeho funkcionářem..

Po únoru 1948 nastalo pro Rudolfa těžké období, neboť jako legionářský hrdina, často se stýkající s prezidentem Masarykem, byl nežádoucí osobou. Údajně mu penze byla snížena až na desetinu.

V posledních letech dochoval svou nevidomou maminku. Zemřel roku 1964 v Olomouci v kruhu své rodiny, ale prakticky v úplném zapomnění. Je pochován na neředínském hřbitově v Olomouci.

 

Na dalších stranách jsou snímky novinových článků, které se týkaly okolností odchodu generála Rudolfa Kroutila z armády a také dokumenty o občasné záměně generálů Josefa a Rudolfa Kroutilových. 

 

 

JUDr. Ladislav Kroutil *1891 v Prasklicích, + 1942 v Osvětimi.

 

Mladší bratr generála JUDr. Rudolfa Kroutila, rovněž vystudoval práva na pražské univerzitě.

Už jako malý chlapec po svém příchodu z Prasklic do Kroměříže, prokazoval svůj talent v pohybových hrách. Roku 1906 si ho všiml místní akademický fotbalový klub a přijal ho do svých řad. Patřil pak po mnoho roků k nejrychlejším a nejproduktivnějším hráčům kroměřížské kopané.

Vykonával funkci předsedy v akademickém spolku „Milíč“, kde se věnoval přednáškové činnosti.

Po vypuknutí I. světové války narukoval na italskou frontu.

V Itálii padl do zajetí a hned vstoupil do italské domobrany-československých legií v Itálii.

Také zde hrál fotbal za české armádní mužstvo.

V září 1919 se vrací z války domů a 13. ledna 1921 je promován na doktora všech práv.

JUDr. Ladislav Kroutil se dvakrát oženil.

Roku 1924 si otevřel advokátní kancelář v Kroměříži, na Riegrově náměstí.

Nadále se aktivně pracoval jako funkcionář Hanácké Slávie, ale také osvětové činnosti.

 

Článek otištěný v srpnu 1938 v Moravské orlici, dokumentující aktivitu Ladislava Kroutila.

 

 

Jeho vlastenecké přednášky napadaly tehdejší německou rozpínavost a tak byl v době okupace několikrát vyšetřován a nakonec zatčen a umístěn do koncentračních táborů.

Byl popraven v Osvětimi 13.6.1942.

 

Jeho poslední fotografie ze dne 31.1.1942 pořízeného v koncentračním táboře Auschwitz.

J